Jako jediný pomáhal s přípravou Emilu Zátopkovi, na rozdíl od něj nevstoupil do KSČ a zažil nelidské mučení. V komunistických vězeních a lágrech strávil osm let. 20. července si připomínáme 70 let od Zátopkova triumfu v Helsinkách. Příběh Jana Haluzy k němu patří.
Byl elitním číšníkem luxusní pražské restaurace a servíroval i předním komunistům. V exilu se pak staral o domácnost výrobce slavných automobilů. Podobně jako pikolík od Hrabala byl Petr W. Noack osudově rozkročen mezi Čechy a Němci.
Při výslechu v roce 1953 stačilo podepsat spolupráci a mohla jít za svým malým synem. „Začala jsem se modlit. A Bůh stál tehdy při mně a já jsem nepodepsala.“ K nejhoršímu okamžiku svého života se vracela celý život.
Oblíbený moravský farář a politický vězeň Antonín Huvar by se letos dožil sta let. „Kde má růst srdce, musí tvrdnout dlaně!“ Život výjimečného člověka a politického vězně toto krédo naplnil.
Lidové soubory písní a tanců byly výkladní skříní komunistického režimu. Primáši cimbálových kapel ale zároveň čelili tvrdé cenzuře a šikaně ze strany papalášů z národních výborů.
„Naprostá anarchie,“ tak pamětník vzpomínal na akci Mládež vede Brno. V květnu 1949 se vedení města ujali středoškoláci a učňové. Jedny tento „karneval“ vynesl do funkcí, jiné málem poslal za ostnatý drát. Organizátor akce Otto Šling pak skončil na popravišti.
Milena Sedláčková pracovala dlouhá léta jako účetní Konfederace politických vězňů. Její příběh z doby komunismu ale znal jen málokdo. Šuškalo se, že za komunismu tajně pracovala pro Američany a dostala za to osm let vězení. Jak to tedy bylo?
Na začátku padesátých let se Miloš Lokajíček zabýval kvantovou fyzikou. V roce 1954 byl odsouzen na sedm let do vězení, protože navštěvoval křesťanské kroužky Rodina. Podle StB se tím dopustil rozvracení republiky. Jeho vědecká kariéra tady byla přerušena.
Tisíce stran hlášení, desítky agentů nasazených v polovině osmdesátých let na důchodce z Poděbrad. Proč byli soudruzi tak detailní při sledování sedmdesátiletého penzisty? A byl to hrdina z 2. světové války generálmajor Rudolf Krzák.
Toužila být učitelkou, ale během padesátých let si Iva Ondráčková vyslechla z úst soudruha přednosty školského úřadu jasný verdikt. Svého snu se ale nikdy nevzdala.
„Teď je tu reflexe devadesátých let, hurá, konečně můžeme zapomenout na léta padesátá,“ zní hlas na sociálních sítích. Tweet novináře Vratislava Dostála inspiroval archiváře a dokumentaristu Františka Štamberu k následující reakci.