Adam Drda | Paměť národa

Vladimír Hradec (druhý zleva), s Milanem Paumerem (v uniformě) a Josef Mašín (vpravo) na poděbradské promenádě. Foto: Paměť národa/archív Vladimír Hradec

26. 02. 2020 / Příběhy / Adam Drda

Když nic nevíš, nemůžeš nic prozradit

Památce Vladimíra Hradce, člena protikomunistické odbojové skupiny kolem bratří Mašínů. Zemřel 20. února ve věku 88 let. Časté výroky, podle nichž byli Mašínové a spol. „obyčejní vrazi“, označoval za absurdní: skuteční vrazi byli podle něj komunisté.

Abdul Rahman Ghassemlou v Československu. Foto: Paměť národa/archív Miny Norlin

24. 02. 2020 / Příběhy / Adam Drda

Když tátu zastřelili, nevěřila jsem tomu. Příběh Miny Norlin rozené Ghassemlou

Otec Miny Norlin jednal v roce 1989 ve Vídni jako zástupce Kurdů se zmocněnci íránské vlády. Během schůzky byl zastřelen. Jeho česká žena Helena zažalovala rakouský stát, který nechal uprchnout vrahy. Spravedlnosti se nikdy nedomohla.

Záběr z amerického dokumentu Czechoslovakia Post World War II, zdroj Národní archív (National Archives)

Stalo se / 25. února 1948

Komunistický převrat v únoru 1948

Přímí účastníci hovoří o únorových dnech 1948, kdy převzala moc v Československu komunistická strana.

Na tomto dvoře se Václav Jakeš více než patnáct let skrýval před Státní bezpečností.

17. 02. 2020 / Příběhy / Adam Drda

Úkryt v Zadním Chlumu

Příběh se šťastným koncem: uprchlíka Václava Jakeše skrývala rodina Peckových před komunisty patnáct let na svém statku. Peckovi riskovali po celá padesátá léta a uchránili Václava Jakeše od mnohaletého kriminálu.

Augustin Navrátil na snímku z 29. ledna 1995, kdy držel hladovku za dokončení restituce církevního majetku. Foto: ČTK/Igor Šefr

12. 02. 2020 / Příběhy / Adam Drda

Křesťan „kverulant“

Památce Augustina Navrátila, kterému se podařilo před listopadem 1989 zorganizovat největší petici v ČSSR. Podepsalo ji 600 tisíc lidí.

Židovský policista a německý voják usměrňují provoz na hlavní ulici, která rozdělovala ghetto. Později byl na této křižovatce postaven dřevěný most. U vchodu do ghetta je v němčině Židovská obytná oblast, vstup zakázán. Foto USHMM/Wikimedia Commons

Stalo se / 8. února 1940

Před 80 lety založili Němci ghetto v Lodži, první na okupovaném území

Do ghetta v Lodži mířily první transporty Židů z Protektorátu Čechy a Morava. Z pěti tisíc, kteří do Lodže dorazili na podzim roku 1941, se jich konce války dožilo pouhých 277.

Brigita (uprostřed) a její kamarádky v Praze v roce 1940. Foto Paměť národa/archív Brigity Bakovské

06. 02. 2020 / Příběhy / Adam Drda

Ta byla v Bergen Belsenu, tu nemá smysl léčit. Příběh Brigity Bakovské

Pro většinu vězňů tábora Auschwitz útrapy pokračovaly několik měsíců po jeho osvobození: absolvovali pochody smrti, dřeli ve fabrikách, odklízeli trosky bombardovaných měst. K 60 tisícům vězňů, které nacisté evakuovali, patřila i Brigita Bakovská.

Článek o shromáždění umělců v Rudém právu 29. ledna 1977

Stalo se / 28. ledna 1977

Umělci odsoudili Chartu 77 podepsáním tzv. Anticharty

Dne 28. ledna 1977 vyvrcholila masivní pomlouvačná kampaň proti Chartě 77 shromážděním umělců v Národním divadle, na kterém odsoudili Chartu 77 podpisem tzv. Anticharty.

19. 01. 2020 / Příběhy / Adam Drda

Muž určený k likvidaci. Památce odbojáře a politického vězně Ivana Kieslingera

Celoživotní skaut Ivan Kieslinger se postavil nacistům i komunistům. Za to ho soud poslal na 16 let do vězení. Zemřel 14. ledna 2020 ve věku 92 let.

Zatýkání ve Vodičkově ulici během Palachova týdne 19. ledna 1989.

15. 01. 2020 / Příběhy / Adam Drda

Disident a esenbák – dvě vzpomínky na demonstrace a na Palachův týden

V neděli 15. ledna 1989 se představitelé nezávislých iniciativ pokusili uctít na Václavském náměstí památku Jana Palacha. „Bezpečnostní“ složky proti nim a všem přítomným zasáhly. Následovaly další demonstrace, opět surově potlačované.