Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.
Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)
„Chtěl jsem vidět novou Kubu, demokratickou a svobodnou, kde se lidská práva každého jedince doopravdy respektují.“
Narodil se 6. září 1980 ve městě Bayamo, Kubánská republika
Je aktivistou za lidská práva a opozičním politikem na Kubě
V roce 2002 poprvé veřejně upozornil na porušování svých základních lidských práv v rozhovoru pro „Rádio Martí“ [Radio Martí]
V roce 2006 a 2008 byl odsouzen k odnětí svobody ve věznici „Las Mangas“ v Bayamu
Po propuštění z vězení v roce 2010 začal být politicky aktivní
Jako předseda nezávislého hnutí „Vliv republikánské mládeže“ [Impacto Juvenil Republicano] se v roce 2015 pokusil zorganizovat kampaň za svobodné volby na Kubě
V současnosti je představitelem „Republikánské strany Kuby“ [Partido Republicano de Cuba] a členem „Východní demokratické aliance“ [Alianza Democrática Oriental]
Je misionářem Baptistické církve na Kubě
Má jednoho syna a žije se svou manželkou v Bayamu
„Navzdory všem hořkostem jsem na sebe hrdý, protože své zbraně nikdy nesložím a ani nezanevřu na myšlenky změnit Kubu,“ popisuje statečně a odhodlaně svůj boj s komunistickým režimem Yoandris Gutiérrez Vargas, jeden z nejaktivnějších opozičních politiků na Kubě.
Hlad jako vlk
Yoandris Gutiérrez Vargas se narodil 6. září 1980 ve městě Bayamo na Kubě. Finanční situace v jeho rodině nebyla jednoduchá, matka Yoandrise opustila ještě jako batole a byl vychováván svými prarodiči z otcovy strany. Navzdory ekonomické krizi na Kubě v 90. letech, nazývané také jako „speciální období“ [período especial][1], dokázali prarodiče pro Yoandrise zajistit to nejnutnější tak, aby nestrádal. Yoandris k těmto létům dodává: „Fidel Castro prohlásil, že se blíží těžké období, a tak se také stalo. Ze dne na den vše zmizelo.“ Vzpomíná, že nebylo co jíst, nebylo maso ani olej a jedla se jen vajíčka smažená na vodě s cuketou: „Všichni měli hlad jako vlk a vypadali stejně, v obchodech nebylo ani oblečení.“ V té době existoval systém pro kontrolu nákupů zboží zakládající se na písmenech abecedy. Yoandris popisuje, jak jeho rodině přidělili písmeno „F“: „Dokud nebylo v krámě na řadě ‚F´, nemohli jsme si nic koupit. Vždycky jsme museli čekat celou věčnost, než se objevilo naše písmeno, vždycky bylo písmeno ´A´ nebo ´E´, která mohla nakupovat. Než jsme se dostali na řadu my, v krámech už nic nezůstalo.“ V 90. letech Yoandris vystudoval základní školu a střední hotelovou školu, na které vzpomíná s opovržením: „Ve škole jsem nesnášel, když nám předhazovali, co si máme myslet a jak máme vše dělat. Já jsem nechtěl být jako Che [Ernesto „Che“ Guevara, kubánský revoluční hrdina], chtěl jsem být jako můj táta,“ dodává Yoandris.
Státní bezpečnost je verbež
Dle Yoandrisových slov, ekonomická krize 90. let přispěla k přeměně kubánské společnosti: „Lidé najednou chtěli hlavně mír, tedy to, co kubánský lid neměl. Na Kubě totiž úplně zmizela láska k Bohu.“ Víra hraje v Yoandrisově životě důležitou roli, díky ní dokázal překonat těžká životní období: „Jsem vděčný Bohu za to, že mě vždy doprovázel na mé cestě.“ Již z mládí si pamatuje pronásledování věřících na Kubě ze strany komunistického režimu: „S křesťany a s homosexuály zacházeli strašně, posílali je na nucené práce a neustále je bili.“ Yoandris si také vybavuje událost, kdy mu příslušník Státní bezpečnosti na ulici sebral čtyři plechovky kondenzovaného mléka pro jeho zrovna narozeného syna a posléze obvinil Yoandrise z nelegálního pouličního prodeje. Díky tomuto incidentu se Yoandris rozhodl přidat k politické opozici a bojovat za spravedlnost: „Toto byl důležitý začátek, spojený s velkým smutkem, který mi ale dodal kuráž postavit se autoritám této země.“ Brzy Yoandrise kontaktovalo „Rádio Martí“ [Radio Martí][2], se kterým začal ihned spolupracovat na zveřejňování výpovědí o porušování lidských práv, a stal se tak aktivním odpůrcem komunistického režimu.
Vlajka nabarvená na černo
Jako politický odpůrce byl Yoandris poprvé zadržen v domě svého kolegy Emiliana González Olivery[3], když zrovna seznamoval Yoandrise s „Všeobecnou deklaraci lidských práv Organizace spojených národů“[4], jelikož Kubánská republika je formálně jedním z jejích signatářů. Po jeho prvním zadržení následovala mnohá další. Yoandris také zažil ze strany kubánského režimu výhružky, zastrašování, vydírání a útoky na jeho osobu: „V kterýkoliv moment mě policie odvlekla a jen tak zmlátila.“ V roce 2006 odsoudili Yoandrise k jednomu roku odnětí svobody ve věznici „Las Mangas“ v Bayamu za to, že nabarvil bílé pruhy na kubánské vlajce na černo a tuto vlajku vyvěsil na svůj dům. Nad ní poté ještě Yoandris napsal „Svoboda pro 75“[5], tedy pro 75 odsouzených během „Černého kubánského jara“[6] v roce 2003. I když kubánské úřady nutily Yoandrise prohlásit, že lituje svých činů, Yoandris tak nikdy neučinil, právě naopak: „Řekl jsem jim, že jsem vinným, že jsem tak učinil z přesvědčení a že jsem antikomunistou, tak mě poslali do vězení.“ Ve věznici navázal úzké přátelství s dalšími politickými vězni: s José Luisem García Panequem, Jorgem González Tanquerem a Félixem Navarrem,[7] které až dodnes považuje prakticky za své bratry. O dva roky později, v roce 2008, Yoandrise odsoudili ke dvěma letům ve vězení kvůli účasti na pochodu za svobodné volby a přímou volbu kubánského prezidenta. Pobyt ve vězení „Las Mangas“ popisuje Yoandris jako peklo, kde zažil mučení, zneužívání, výhružky a nekonečné zastrašování.
Politická opozice
Když byl v roce 2010 Yoandris propuštěn, okamžitě vstoupil do „Republikánské strany Kuby“ [Partido Republicano de Cuba][8] a zapojil se do politiky, i když to znamenalo další fyzické útoky na jeho osobu ze strany Státní bezpečnosti: „Neustále mě sledovali, nenechali mě vyjít z domu.“ V současnosti je Yoandris představitelem „Republikánské strany Kuby“, předsedou hnutí „Vliv republikánské mládeže“ [Impacto Juvenil Republicano][9] a členem organizace “Východní demokratická aliance“ [Alianza Democrática Oriental][10]. Život odpůrců kubánské Vlády popisuje Yoandris s hořkostí: „Orlando Zapata[11] spáchal sebevraždu kvůli situaci na Kubě a kvůli jeho pronásledování ze strany režimu… a Payu Sardíñase[12] také zavraždili oni, protože i přes past, kterou na něj nachystali, byl přivezen do nemocnice ještě živý.“ Yoandrisův další kamarád, disident Jorge Cervantes García[13], se zase rozhodl držet hladovku, což mělo vliv i na jeho rodinu – během této doby žily jeho děti v nemocnici na zemi na kusu lepenkové krabice. Yoandris je spolu s dalšími kolegy podporovali, nosili dětem mléko a jídlo, ale režim oplatil jakoukoliv pomoc pronásledováním a zadržením. Yoandris se rozhodl uspořádat pochod s cílem poukázat na porušování Jorgeho práv, který v té době umíral hlady, avšak jeho snaha ho přivedla do zadržovací cely Státní bezpečnosti s poraněnou páteří a nohami. V roce 2015 Yoandris uspořádal přednášku s tématem blížících se voleb na Kubě: „Chtěl jsem vidět novou Kubu, demokratickou a svobodnou, kde se lidská práva každého jedince doopravdy respektují.“ Režim zareagoval okamžitě – odvlekli Yoandrise do policejního vozu a odvezli ho za město, kde do něj kopali, dokud se sami neunavili.
Nadějí jsou mladí Kubánci
Jako předseda „Vlivu republikánské mládeže“ podporuje vzdělávání mládeže a pořádá rozmanité kvalifikační kurzy a semináře. Yoandris považuje za důležité představit široké veřejnosti nezávislá opoziční hnutí a pobízet k jejich návštěvě: „Vliv republikánské mládeže“, hnutí „Dámy v bílém“ [Las Damas de Blanco][14], organizace „Východní demokratické aliance“ nebo k návštěvě sídla „Latinskoamerické federace venkovských žen“ [Federación Latinoamericana de Mujeres Rurales, FLAMUR][15]. Yoandris se také snaží přizvat občanskou společnost k probíhajícím projektům, aby poznali skutečnou Kubu a nevěřili pouze tomu, co jim diktuje systém: „Vždy říkám mladým lidem: ‚Tvůj hlas už není tvým vlastním, ale je takový, jaký ho chce mít režim.´“ Dle Yoandrise je jedním ze zásadních problémů dospívající generace konzumace drog, alkoholu a léků: „Mnoho dospívajících bere pilulky podporované samotným režimem.“ Důvodem nezájmu mladé generace o dění na Kubě je podle Yoandrise tvrdá perzekuce a výhružky ze strany komunistického systému: „Jakmile má někdo mladý jiný názor, režim je jim hned v patách. Ne že by mladé nezajímalo, co se děje, ale to, co jim brání, je strach!“ Manželka Yoandrise, Annia Peralta Zapata[16], je taktéž aktivistkou za lidská práva a předsedkyní organizace FLAMUR. Žijí spolu v Bayamu a mají společný sen: „Jednou přijde den, kdy budeme moct všichni společně ukázat, že můžeme změnit Kubu,“ zakončuje Yoandris s nadějí v hlase.
[1] Období počátku 90. let na Kubě je také nazýváno „speciálním obdobím“ [período especial]. Více informací ve španělském jazyce zde: https://www.politicaexterior.com/articulos/politica-exterior/cuba-la-peor-crisis-desde-los-anos-noventa/
[2] Oficiální stránky „Rádia Martí“ ve španělském jazyce zde: https://www.radiotelevisionmarti.com/Cuba
[3] Emiliano González Oliver je předsedou „Republikánské strany Kuby“ v provincii Granma. Více informací ve španělském jazyce zde: https://www.unpacu.org/sufren-golpizas-activistas-pacificos-del-partido-republicano-de-cuba-en-bayamo/
[4] Více informací zde: https://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/12/UDHR_2015_11x11_CZ2.pdf
[5] Název „Skupina 75“ se vztahuje k 75 oponentům kubánského režimu, odsouzených během „Kubánského jara“ v roce 2003. Seznam zadržených zde: https://www.cubaencuentro.com/cuba/temas/especial-primavera-negra-2003-2011/listado-de-condenados-del-grupo-de-los-75-sentencia-y-ubicacion-actual-258471
[6] „Kubánským jarem“ se označují události v březnu 2003 na Kubě, kdy bylo odsouzeno k odnětí svobody 75 politických oponentů, novinářů, umělců atp. Více informací zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1184485295-kubanske-jaro/205542155040002/
[7] José Luis García Paneque, Jorge Gonzáles Tanquero a Félix Navarro Rodríguez patří do skupiny 75 zadržených kubánským režimem během “Kubánského jara” v roce 2003. Rozhovor s Félixem Navarro Rodríguezem můžete nalézt v archivu Paměti Národa: https://www.pametnaroda.cz/cs
[8] „Republikánská strana Kuby“ je aktivní opoziční politická strana na Kubě. Oficiální stránka ve španělském jazyce zde: https://partidorepublicanodecuba.com/
[9] „Dopad republikánské mládeže“ je nezávislá politická skupina. Více informací ve španělském jazyce zde: http://cubanoticiasdisidentes.blogspot.com/2010/06/impacto-juvenil-republicano-emerge-la.html
[10] Více informací o aktivní organizaci ve španělském jazyce zde: https://palenquecubano.wordpress.com/ado-press/
[11] Orlando Zapata Tamayo byl aktivistou za lidská práva na Kubě, zemřel na následky hladovky (1967-2010). Více informací o jeho úmrtí zde: https://www.lidovky.cz/svet/po-hladovce-zemrel-jeden-z-hlavnich-kubanskych-disidentu.A100224_100623_ln_zahranici_jv
[12] Oswaldo Paya Sardíñas byl kubánským aktivistou za lidská práva. Více informací ve španělském jazyce zde: http://www.diariodecuba.com/etiquetas/oswaldo-paya-sardinas.html-0
[13] Jorge Cervantes García, narozen v roce 1968, je kubánským disidentem a bojovníkem za lidská práva. Více informací ve španělském jazyce zde: https://www.radiotelevisionmarti.com/a/inicia-huelga-de-hambre-el-disidente-jorge-cervantes/1860.html
[14] „Dámy v bílém“ je občanské hnutí s cílem podporovat rodiny s politickými vězni na Kubě: Více informací ve španělském jazyce: https://web.archive.org/web/20070311054221/http://canf.org/2005/1es/noticias-de-Cuba/2005-may-05-otorgan-premio.htm
V archivu Paměti národa můžete nalézt rozhovor s představitelkami hnutí: Marthou Beatriz Roque nebo předsedkyní hnutí Bertou Soler Fernándezovou: https://www.pametnaroda.cz/es/soler-fernandez-berta-1963
[15] Latinskoamerické federace venkovských žen je mezinárodní organizace. Oficiální stránky zde: https://flamurcuba.wordpress.com/
[16] Annia Peralta Zapata je aktivistkou za lidská práva a předsedkyní organizace FLAMUR na Kubě. Více informací ve španělském jazyce: http://cubayatwittea.blogspot.com/2012/12/vergonzosas-denuncias-de-annia-peralta.html
© Všechna práva vycházejí z práv projektu: Paměť kubánského národa – nástroj pro transformaci kubánské společnosti ke skutečné svobodě
Příbeh pamětníka v rámci projektu Paměť kubánského národa – nástroj pro transformaci kubánské společnosti ke skutečné svobodě (Iva Fričová)