Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Tomáš Hejsek Test (* 1982)

• Z přítomných ve sněmovní síni jeskyně vyzařovalo takové davo-vé vzrušení, jaké Jessica cítila toho dne, kdy Paul zabil Jamise. Po-tlačované hlasy prozrazovaly nervozitu. S postavami v pláštích kon-trastovaly shluky malých skupinek. Když Jessica opustila Paulovy soukromé komnaty a blížila se k římse, zasunula si pod plášť válcovitou schránku na vzkazy. Po dlou-hé cestě z jihu si už odpočinula, únavu necítila, ale dosud se nesmíři-la s tím, že jim Paul stále nedovoloval používat ukořistěné ornitopté-ry. »Nemáme plně pod kontrolou vzdušný prostor,« zdůvodňoval Paul. »A nesmíme se stát závislí na palivu z jiných planet. Palivo i stroje musíme shromažďovat a schraňovat na dobu, kdy budeme mu-set ze sebe vydat všechno.«

Když si Paul udělal zevrubnou představu o mrtvých a zraněných v síni, obrátil se znovu k poručíkovi. Nemusel nic říkat. Poručík sklopil oči.
»Kde je Chani?« zeptal se Paul a se zatajeným dechem čekal na odpověď.
»Stilgar ji odvedl stranou.« Korba pokynul hlavou směrem k chodbě na opačném konci a letmo pohlédl na mrtvé a zraněné. »Za tu chybu nesu odpovědnost já, Muad’Dibe.«
»Kolik těch sardaukarů mezi vámi bylo, Gurney?« otázal se Paul.
»Deset.«
Paul svižně seskočil na podlahu síně, dlouhými kroky zamířil k druhému konci síně a zůstal stát až překvapivě blízko u sardaukar-ského mluvčího.
Na fedajkiny dolehla nervozita a napětí. Nelíbilo se jim, že se Paul takto vystavuje nebezpečí. Slavnostně totiž slíbili, že právě něco takového nedopustí, protože si fremeni přáli, aby moudrost Mu-ad’Diba zůstala zachována.
Aniž se na něho otočil, Paul se svého poručíka zeptal: »Jaké jsou naše ztráty?«
»Čtyři zranění, dva mrtví, Muad’Dibe.«
Paul zahlédl za sardaukary pohyb. Tam v chodbě stála Chani se Stilgarem. Obrátil svou pozornost opět na mluvčího sardaukarů a tvrdě pohlédl do cizáckého bělma jeho očí. »Ty tam, jak se jmenu-ješ?« zeptal se důrazně.
Muž ztuhl, krátce se podíval vlevo a vpravo.
»Nezkoušej to,« varoval Paul. »Je mi zcela jasné, že jste dostali rozkaz najít a zlikvidovat Muad’Diba. Vsadím se, že jste to byli vy, kdo navrhl hledat koření hluboko v poušti.«
To, jak za ním Gurney překvapeně vydechl, vyvolalo na Paulo-vých rtech nevýrazný úsměv.
Do sardaukarova obličeje se nahrnula krev.
- 511

»To, co vidíš před sebou, není jenom Muad’Dib,« pokračoval Paul. »Sedm vašich mrtvých na naše dva. Víc než tři za jednoho. Proti sardaukarům to není špatné, že?«
Muž se vztyčil na špičky, ale když fedajkini přistoupili výhrůžně blíž, opět se postavil na celá chodidla.
»Ptal jsem se tě, jak se jmenuješ,« řekl Paul, a pak si vypomohl citlivým tónem ovládacího hlasu: »Pověz mi svoje jméno!«
»Kapitán Aramšám, imperiální sardaukar!« vyhrkl bez uvažová-ní muž a čelist mu poklesla. V rozpacích vytřeštil na Paula oči. Po-malu roztálo jeho vzezření, ještě před chvílí odrážející názor, že tato jeskyně je jen podzemní bludiště pro divochy.
»Nuže, kapitáne Aramšáme,« řekl Paul, »Harkonnenové by draze zaplatili, aby se dozvěděli to, co teď víš. A imperátor – co ten by dal za to, aby se dozvěděl, že navzdory proradné zradě Atreides dosud žije.«
Kapitán krátce pohlédl doleva a doprava na dva muže, kteří mu zbyli. Paul téměř viděl, jak v kapitánově hlavě zmateně víří myšlen-ky. Sardaukarové se nevzdávají, ale imperátor se o této hrozbě musí dozvědět.