Na ten zvuk, kdy nás odpoledne bombardovala letadla, nikdy nezapomenu
Stáhnout obrázek
Marie Kolářová, za svobodna Varmouzková, se narodila 25. listopadu 1927 v Kuřimi. Její rodina byla bohatá a starala se o velké hospodářství. Jakmile začala druhá světová válka, rodina byla nucena opustit svůj dům a přestěhovat se do sklepa. Dům totiž obsadila německá armáda. Marie a její sestra Eva pracovaly i nadále na hospodářství a sloužily německým důstojníkům. Během války začala v Kuřimi mohutná výstavba výrobních hal a ubytoven pro dělníky. Z malé obce se tak stal přednostní cíl leteckých útoků Spojenců. Marie Kolářová a celá její rodina zažila několik leteckých náletů na Kuřim. Ten největší se odehrál v roce 1944, kdy na areál kuřimské zbrojovky dopadlo ve třech vlnách několik stovek bomb. Když se blížil konec války, Němci začali prchat z Kuřimi a také němečtí důstojníci opustili dům rodiny Varmouzkových. Z města museli odjet i němečtí statkáři, se kterými rodina pamětnice dobře vycházela. Místo nich se na rodinný statek nastěhovala ruská armáda. Po skončení druhé světové války dostala zelenou KSČ. Oldřich, manžel Marie Kolářové, vstoupil po válce do KSČ. Sám byl za války nuceně nasazený v Berlíně, a tak po jejím skončení uvěřil slibům komunistů a stal se jedním z nich. Pamětnice mu to rozmlouvala, ale manžel trval na svém, usiloval o lepší pracovní postavení a nezbylo mu nic jiného než se stát straníkem. Marie Kolářová pracovala celý život jako účetní. Dnes žije v Kuřimi, má jednu dceru a dvě vnoučata.
