„Když to [Československo – pozn. aut.] obsadili, tak se to tady rozsypalo. Němci obsadili republiku a Slováci se jakžtakž osamostatnili. Já nevím, hlinkovci a kdo všechno tam byli. A bratr se vrátil. [Vrátil se brácha?] Z armády, protože rozpustili českou armádu.“
„Pokud si vzpomínám ještě jako kluk, ve třicátých letech byla nezaměstnanost. Otčím pracoval jako zedník, tak když byla práce, byla, když nebyla, tak byl doma. Brácha už v té době byl na vojenské akademii [v Hranicích]. Ani to nevím přesně, asi už v roce 1936 byl na vojenské akademii. Málo jsme se viděli, protože byl v Hranicích, a když přijel na dovolenou, tak to [bylo] všechno. A mezi námi byl přeci značný věkový rozdíl. [Kolik?] Čtrnáct roků.“
„Já jsem tehdy chodil do průmyslovky a chtěli nás, to už byla Podkarpatská Rus obsazená sovětskou armádou, sebrat do [Rudé – pozn. aut.] armády. Tak jsem se sebral domů, protože jsem byl ve Vinogradově, jak to dneska jmenují, a honem do Polska. Hledal jsem bratra, protože jsme slyšeli, že bratr tam někde je. Tak jsem narukoval v Polsku do armády a dostal jsem se k dělostřelcům.“
Přišla mobilizace, tak jsem se sebral domů a honem do armády do Polska
Podporučík v. v. Ladislav Kostovič se narodil 13. ledna 1927 v Užhorodu na Podkarpatské Rusi v tehdejším Československu. Vychodil zde obecnou školu a poté nastoupil na kovodělnou průmyslovou školu. V té době však již probíhala maďarská okupace Podkarpatské Rusi a o patnáct let starší bratr předtím odešel do Sovětského svazu, byl vězněn v sovětských gulazích a v době pamětníkových studií bojoval v 1. československé samostatné brigádě. Ladislav Kostovič se tedy rozhodl, že půjde za svým bratrem. Dne 22. ledna 1945 tak v Humenném vstoupil do 1. československého armádního sboru a byl zařazen do 5. dělostřeleckého pluku. S ním se účastnil osvobozování Československa a zažil mimo jiné boje o Liptovský Mikuláš, Vrútky nebo Žilinu. Po válce se usadil v Československu, vystudoval Střední lesnickou školu v Trutnově a poté nastoupil do hájovny v Prochodech u Vysokého Mýta, ve Strašově u Přelouče a po krátkém zaměstnání jako manipulátor na nádraží opět získal zaměstnání v hájovně ve Ždírci a v Borech. Žil se svou manželkou v hájence Javorka u Seče, zemřel 5. dubna 2016.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!