Zdena Krejčíková

* 1932

  • „Můžu vám říct, že jsme jely z Františkových Lázní ve vlaku s touhle jednou kamarádkou a říkaly jsme si spolu, hele, co, támhle je ta hranice, dyť to není tak daleko, to by, co bysme, jak bysme. A to byly takový ty dřevěný kupé. Ve vedlejším kupátku zřejmě seděl prostě chlapík, a najednou k nám přišel a říkal: ,Myslíte to vážně?‘ No, my: ,Jo, samozřejmě, myslíme to vážně.‘ A on nám řekl: ,Jestli to myslíte vážně, tak v úterý,‘ já nevím, ,v osmnáct hodin na dolním nádraží Karlovy Vary.‘“

  • „To si nás pozvali do Bartolomějský; já myslím, že jsme tam byli všichni (adresováno Jiřímu Lukšíčkovi – Rysovi a Jindřichu Valentovi – Vlkovi, pozn. zpracovatele).“ „Mhm.“ (Jiří Lukšíček) „Sakumprásk. No a tam nás zpovídali. Co, proč, jak, já už si to ani všechno nepamatuju, byla jsem tam snad půl dne. A oni mi pak říkali: ,A ne abyste teď šla a vykládala lidem, že jste tady byla.‘ No co myslíte, že já jsem udělala. Obešla jsem všechny známý a říkala jsem: ,Hele, byla…‘ A přišla jsem třeba ke Stopařovi a ten mi říká: ,Užs tam byla?‘ Já říkám: ,No já jdu odsud.‘ Smích. A on měl doma nějakej papír, že má, že tam jako se má dostavit. Takže můžu vám říct, že to jako moc příjemný nebylo, a já jsem tam dělala takovýho blbce ze sebe, že jsem si říkala, že musej - já nevím, že mě musej pustit, protože to bylo zralý na Bohnice.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, klubovna střediska Ostříž, 03.04.2011

    (audio)
    délka: 
    nahrávka pořízena v rámci projektu Skautské století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Zůstávejte lidmi. Držte se svého desatera.

Zdena Krejčíková
Zdena Krejčíková
zdroj: Pamět národa - Archiv

Sestra Zdena Krejčíková (roz. Kürbisová) vstoupila hned po válce, v červnu 1945, do obnovujícího se Junáka. Za války byla v klubu Stříbrná podkova, který se tajně scházel a prováděl skautskou činnost. Klub byl ovlivněn Foglarovou literaturou. Pamětnice poté vstoupila do 34. dívčího oddílu v Praze-Pankráci na Zelené Lišce, který vedla Milena Michalcová. Později vede oddíl Dagmar Zinková. Skautský slib skládá paní Krejčíková 12. 6. 1946 v kryptě sv. Václava ve St. Boleslavi. Po zrušení Junáka dál probíhaly tajné schůzky skautek, ale postupně činnost slábla. V roce 1951 maturovala, dostudovala zdravotní školu a dostala povinnou umístěnku do nemocnice do Chebu. Zde se zapojovala do sportovního a divadelního dění a také zde navázala kontakt s chebskými skauty. Roku 1968 se vrátila do Prahy a vlivem politických událostí stála u obnovy Junáka na Praze 4. Zároveň svolala bývalé členky oddílu a po dohodě s nimi obnovila 34. oddíl, členkami se staly převážně dcery bývalých skautek. V dubnu 1970 převzala vedení 34. střediska Ostříž. Po druhém zákazu Junáka pokračovala v činnosti s mládeží a vstoupila s oddílem do Sokola Lhotka, později ČSTV, kde při odboru turistiky vybudovali spolu s dalšími činovníky Turistické oddíly mládeže (TOM). Asi čtyři roky byla vedoucí TOM Praha. Během tohoto období vedla na 26 táborů a měla další funkce v turistice. Po převratu roku 1989 aktivně pomáhala při třetí obnově Junáka na Praze 4, střediska a 34. oddílu skautek. Je také členkou Svojsíkova oddílu, Oddílu Velena Fanderlika a členkou družiny Strážců Svojsíkova hrobu.