Při zkoušení žák uspěl, odnesl si trojku. Neodevzdal totiž domácí úkol… Diplomaté a politici odvedli během skončeného předsednictví EU dobrou práci. Vláda ale zapomněla na úkoly, které bylo třeba vypracovat doma mezi euroskeptickým a nevědomým českým obyvatelstvem.
Jaroslav Hašek (1883 – 1923) však nebyl jen autorem Švejka. Byl zároveň tvůrcem i originálním interpretem jiného nadčasového díla, Politických a sociálních dějin Strany mírného pokroku v mezích zákona.
Jaroslav Hašek
Vznikaly v letech 1911-1912, souborně byly posmrtně publikovány a opakovaně vycházejí dodnes v nejrůznějších výborech a pod různými názvy, například jako Letopisy Strany mírného pokroku. Z odstupu více než sta let můžeme vidět genialitu tohoto méně známého díla i v tom, že Hašek tu formou veřejné mystifikace, vážně se tvářících manifestů, nesmyslných básní i jevištních performancí pět let před vznikem dadaismu v Curychu, vlastně předjal tento směr, když dokázal svou dobu (ale i sám sebe a své kolegy) zesměšnit jejími vlastními prostředky.
Strukturou kabaretních večerů fiktivní strany navíc v našem kontextu takřka doslovně předjal nejen vážný mystifikační princip, ale i základní podobu cimrmanovských představení (v první půli pseudovědecké přednášky, v druhé půli dadaistické aktovky z dílny fiktivního mistra). Ostatně první návštěvníci těchto „předvolebních schůzí“ a kabaretů, konaných v řadě vinohradských, později i smíchovských restaurací, byli stejně zmateni jako návštěvníci prvních, zejména zájezdových představení Divadla Járy Cimrmana.