Vokolkova tvorba klade znepokojivé otázky
Katolické kostely v Rozhovicích na Chrudimsku nebo v Mistrovicích v podhůří Orlických hor uchovávají ve svých interiérech pozoruhodná díla vytvořená Vojmírem Vokolkem.
Katolické kostely v Rozhovicích na Chrudimsku nebo v Mistrovicích v podhůří Orlických hor uchovávají ve svých interiérech pozoruhodná díla vytvořená Vojmírem Vokolkem.
Po podzimních operacích partyzánů okolo Zubří u Valašského Meziříčí následovaly odplaty nacistů. Rodačky Milena Urbanová, roz. Holišová (1933), a Eliška Pečenková, roz. Němcová (1930) to násilí viděly. Jejich vzpomínky vykreslují hořkou kapitolu historie města.
„Proč se vracíme k pohnutým dějům a urputným zápasům minulosti? Protože milujeme budoucnost!“ přečte si návštěvník, vstupující do tzv. Památníku Pečkárna. Honosná budova bývalého Petschkova paláce neblaze proslula během druhé světové války.
Po snídani 27. května 1942 odjel Reinhard Heydrich autem z Panenských Břežan na Pražský hrad. Jeho plán odletět v ten den do Berlína za Hitlerem zhatili Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kterým se podařilo protektora smrtelně zranit.
O pivovaru v Rožnově pod Radhoštěm se říkalo, že byl darem z lásky. Šlechtična Anna Kamel von Hardegger ho koupila sládkovi Albertu Málkovi ze Želetavy, do kterého se zamilovala. Pivovar pak vzkvétal stejně jako jejich manželství. Až do roku 1948.
Balvan v lese nad valašskou obcí Hutisko proměnili místní v pomník manželky prvního československého prezidenta za její pomoc chudému kraji. Příběh pomníku připomíná také statečnost beskydských odbojářů v době nacistické okupace.
Těžká práce od rána do večera ve spalujícím slunečním žáru i v dešti. Nedostatek jídla i vody. Špína, zima, turecké záchody a štěnice. Politické vězeňkyně neřekly lágru u slovensko-maďarské hranice jinak než galeje ministerstva vnitra.
Bývalá vojenská věznice v Kapucínské ulici na Hradčanech se stala po komunistickém puči obávanou mučírnou, ve které vyšetřovatelé trýzněním nutili k falešným přiznáním zejména příslušníky armády.
Rok po komunistickém puči se naplnily obavy hospodářů v Radňově. Měli vstoupit i se svým majetkem do Jednotného zemědělského družstva. Když odmítli, stihl je trest.
Obyvatelé Kunčic a Orlice se starali několik měsíců o desítky válečných zajatců — převážně Rusů, ale i Francouzů, Angličanů a Jugoslávců, kterým se v zimě 1945 podařilo uprchnout z pochodů smrti.