Kubánci žili po pádu SSSR na dně
Zvláštní období. Dvě slova, která v devadesátých letech změnila život naprosté většiny obyvatel Kuby. Jak se Kubáncům žilo během desetileté ekonomické krize po rozpadu Sovětského svazu?
Zvláštní období. Dvě slova, která v devadesátých letech změnila život naprosté většiny obyvatel Kuby. Jak se Kubáncům žilo během desetileté ekonomické krize po rozpadu Sovětského svazu?
Tak jí běloruská policie vyhrožovala, následovalo nezákonné zadržení a bití. Výpověď Marie Matusevič o násilí běloruských bezpečnostních složek pak litevskou policii šokovala. V Litvě jí přiznali status oběti.
Svoboda je to nejcennější. Nemohla opustit vězněného manžela a emigrovat z Kuby. Dlouho pak neviděla děti, prarodiče s nimi totiž odjeli do USA. Ty pak v exilu už nezastihla… Mimořádně statečná žena chce své svědectví předávat dál. Za svobodu zaplatila mnoho.
Sama Kuba je vězením – z ostrova nemůžete jen tak lehce utéct. Jenže dostat na něj tu nejcennější komoditu – informace – je téměř nemožné. V rámci projektu Paměť kubánského národa jsme se věnovali práci nezávislých novinářů na ostrově nesvobody.
Po loňské pauze vynucené pandemií mohlo zaplněné auditorium pražského Národního divadla 17. listopadu tleskat laureátům Cen Paměti národa. Zároveň se při této příležitosti sešlo Kolegium Paměti národa.
„Vláda sama vyrábí disidenty, stačí totiž být politickým nepřítelem castrismu,“ tvrdí kubánský právník. „Režim pak zajistí, že vás zavrhne celá společnost.“
V Rusku hrozí likvidace významné paměťové instituce Memorial ze strany tamní státně-represivní mašinérie. Tento krok vnímáme jako cílený útok na historickou paměť.
Prlov, Ploština, Juříčkův mlýn v Leskovci… místa, kde se nacisté mstili českému obyvatelstvu za pomoc odbojářům. Místa, která jsme mohli před časem navštívit s lidmi z Klubu přátel Paměti národa, a setkat se tu se svědkem tehdejších událostí Janem Hronkem.
„Z dětství si Kubu pamatuji jako zemi, která skutečně zářila. Neexistovala v ní zloba podobná té dnešní,“ říká Tomás Núñez Magdariaga, kubánský opoziční aktivista. Homosexuální opoziční aktivista nutno dodat.
Ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa odpovídá na otevřený dopis paní Mileny Blatné, pana Františka Wiendla a dalších činovníků Konfederace politických vězňů České republiky ze dne 4. září 2021.