Markéta Bernatt-Reszczyńská

Jaroslav Cihlář jako spojka mezi barikádami při Pražském povstání.

04. 05. 2019 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Byl to blázinec, popsal jízdy mezi barikádami cyklista Jaroslav Cihlář

Legenda československé cyklistiky Jaroslav Cihlář se zapojil na konci války do Pražského povstání, které vypuklo v sobotu 5. května.

Stalo se / 19. dubna 1945

Vypálení osad Ploština, Prlov a Vařákovy paseky

Těsně před koncem války vypálily jednotky SS osady za to, že jejich obyvatelé pomáhali partyzánům. Od 19. dubna do 2. května zemřelo krutou smrtí přes 80 obyvatel pasekářských osad.

Jména 464 duchovních internovaných v letech 1950-1956 v klášteře v Želivi.

Stalo se / 13. a 14. dubna 1950

Akce K aneb bartolomějská noc klášterů

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 přepadli příslušníci SNB, StB a Lidových milicí 75 klášterů mužských řádů.

Stalo se / 4. dubna 1969

V Jihlavě se upálil Evžen Plocek

Na Velký pátek 4. dubna 1969 se v Jihlavě upálil Evžen Plocek. Devětatřicetiletý reformní komunista tak dal najevo nesouhlas se sovětskou okupací.

Pamětní deska u vily Osvěta v ulici Jana Masaryka 165/22 na pražských Vinohradech, kde se Jan Masaryk narodil. Foto Petr Kadlec/Wikipedie

Stalo se / 10. března 1948

Vražda Jana Masaryka

Třináct dní po komunistickém převratu byl ministr zahraničí Jan Masaryk nalezen mrtev pod oknem své koupelny na nádvoří Černínského paláce. Jeho smrt obestíralo dlouhá léta tajemství, poslední vyšetřování bylo v roce 2003 uzavřeno jako vražda provedená neznámými pachateli.

Jakub S. Trojan nad rakví Jana Palacha na Olšanských hřbitovech 25. ledna 1969.

Stalo se / 25. ledna 1969

Pohřeb Jana Palacha

„Čin Jana Palacha nese v sobě i velké poselství naděje. Chtěl vyburcovat naše svědomí, chtěl protestovat proti naší malověrnosti a onomu stavu, který se nebezpečně blíží lhostejnosti,“ pronesl evangelický farář Jakub S. Trojan nad hrobem Jana Palacha.

Českoslovenští vojáci v Buzuluku. Foto: Paměť národa

07. 11. 2018 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Češi bojovali proti Hitlerovi na třech zahraničních frontách

Češi bojovali ve vzduchu nad Anglií, v poušti Afriky u Tobruku, na východní frontě na území Ukrajiny a Polska, ve Francii u Dunkerque a při osvobozování území Československa. A nebyli to jen profesionální vojáci, ale i tisíce dobrovolníků, mužů i žen.

27. 10. 2018 / Fotoalbum / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Ruská „bílá“ emigrace v Československu

Mladá Československá republika jako jediný stát v Evropě nabídl v roce 1921 Rusům prchajícím před bolševickým terorem státem řízenou pomoc.