Všechno zlé je k něčemu dobré
Stáhnout obrázek
Marcela Míková, rozená Peštová, přišla na svět 3. srpna 1942 v Sedlčanech. Otec Bohumil Pešta působil před druhou světovou válkou v československé armádě, za války velel jednomu z oddílů partyzánské skupiny Smrt fašismu. V květnu 1945 odzbrojoval ve Vysokém Chlumci u Sedlčan německé vojáky, následně ho převeleli do Sokolova. V roce 1948 ho převeleli k posádce do Žatce, tam začala Marcela chodit do první třídy. Bohumil Pešta se angažoval v protikomunistické odbojové skupině Praha – Žatec. 9. března 1949 byl Bohumil Pešta zatčen v Podbořanech a odsouzen na 25 let do vězení. Trest si odpykával na Borech, na Mírově, v Leopoldově a většinu trestu strávil na Bytíze. V roce 1952 rodinu vystěhovali z vojenského bytu v Žatci, maminka se se dvěma dětmi přestěhovala k Příbrami, Marcela pokračovala ve školní docházce v Sedlčanech. Zde ji odmítli vzít na jakoukoliv střední školu, nastoupila tedy na střední ekonomickou školu do Příbrami. V květnu 1960, čtrnáct dnů před Marcelinou maturitou, byl Bohumil Pešta v rámci amnestie z vězení propuštěn. Marcela začala po maturitě pracovat v pivovaru ve Vysokém Chlumci, v roce 1961 se vdala a narodili se jí postupně dva synové a dcera. V letech 1961–1963 pracovala v ČSAD, po mateřské dovolené pak na dnešním Gymnáziu Legionářů v Příbrami v letech 1967–1974. Od roku 1976 do odchodu do důchodu v roce 1997 pracovala jako administrativní pracovnice a účetní na Střední průmyslové škole v Příbrami. Žije stále v Příbrami, má již sedm vnoučat a jedno pravnouče.
