Miloslav Lubas | Paměť národa

Česká třída v německé škole v Jablonci nad Nisou v Pivovarnické ulici ve školním roce 1944-45, Josef Tvrzník v horní řadě třetí zleva. Foto: Paměť národa

21. 03. 2021 / Příběhy / Miloslav Lubas, Jan Šíma

S Němci jsme se prali skoro každý den. Příběh Josefa Tvrzníka

Josefu Tvrzníkovi bylo sedm let, když hitlerovské Německo po mnichovské dohodě zabralo Jablonec nad Nisou a jeho německý kamarád se od něj odvrátil. Dnes slaví 90. narozeniny a jeho vzpomínky dokládají, jak nacisté vymývali mozky německým dětem.

Německý vůdce Adolf Hitler shlíží 16. března 1939 na Prahu z Pražského hradu. V tento den vyhlásil zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který spadal pod německou správu. Foto: Wikimedia Commons CC-PD-Mark

14. 03. 2021 / Příběhy / Miloslav Lubas

Hitlerovi jsme unikli jen nakrátko. Příběh Emila Pražana

Když 15. března 1939 vstoupili němečtí vojáci na okleštěné území Československa, zažívaly rodiny, které uprchly z Němci zabraného pohraničí v říjnu 1938, dvojnásobné zklamání. Rodina Emila Pražana byla mezi nimi.

Fredy Hirsch (vpravo) na Hagiboru. Foto: Paměť národa

Stalo se / 8. března 1944

Díky Fredymu Hirschovi byla válka pro židovské děti snesitelnější

Dokázal u esesáků vyjednat pro židovské děti lepší životní podmínky, ačkoli byl Žid a gay. Charismatický Fredy Hirsch zemřel v Osvětimi 8. března 1944 za záhadných okolností před zplynováním 3792 československých Židů.

Jaroslava Poláková při natáčení pro Paměť národa v roce 2019. Zdroj: Post Bellum

18. 01. 2021 / Příběhy / Miloslav Lubas, Jan Baleja

V Palachově týdnu zbili syna tak, že dva dny nemluvil

Jaroslava Poláková nikdy nezapomene na čtvrtek 19. ledna 1989, kdy se její syn nevrátil domů z demonstrace na Václavském náměstí. Policisté ho odvezli do Bartolomějské ulice, kde ho zmlátili, až necítil nohy.

Setkání dalajlamy a Václava Havla 10. prosince 2011 v kanceláři Václava Havla ve Voršilské ulici. Foto: ČTK/Kateřina Šulová

Stalo se / 18. prosince 2011

Byl křehký jako ptáček, popsal poslední setkání s Václavem Havlem jeho tajemník

Alexandr Neuman byl 10. prosince 2011 u setkání Václava Havla s dalajlamou. Ten poté okamžitě do Prahy povolal tibetského lékaře. Svého přítele ale nezachránil, Václav Havel zemřel 18. prosince 2011.

František Schnurmacher jako důstojník Československé armády při mobilizaci v září 1938. Zdroj: Paměť národa

09. 12. 2020 / Příběhy / Miloslav Lubas

Ať to slyší všichni. Dcery zveřejnily nahrávku tatínka o peklu v Osvětimi

František Schnurmacher přežil holocaust jako jeden z mála z rozvětvené židovské rodiny z Běhařova v Pošumaví. O svých zážitcích z války vyprávěl až v roce 1982 příteli, který ho natočil na magnetofon. Nahrávku poskytly jeho dcery Paměti národa.

František Netušil vyrazil k polským hranicím s ženijním praporem 17. tankového pluku v obrněném transportéru OT-62. Zdroj: Paměť národa

Stalo se / 6. prosince 1980

Na Poláky! Před 40 lety začala mrazivá operace Krkonoše

Přes 17 tisíc československých vojáků čekalo před čtyřiceti lety u severních hranic na rozkaz, aby vtrhli do Polska. Operace Krkonoše měla potlačit vzrůstající odboj proti komunistické vládě, který reprezentovalo nezávislé odborové hnutí Solidarita.

04. 11. 2020 / Příběhy / Miloslav Lubas, Martina Kovářová

Bílé peklo. Nejtěžší chvíle války prožil Jozef Gula při přechodu Chabence

V listopadu si připomínáme kvítkem vlčího máku hrdinství těch, kteří bojovali za naši svobodu. Jedním z nich byl Jozef Gula jako člen elitní paradesantní brigády.

31. 10. 2020 / Místa / Miloslav Lubas

Monarchie padla a v Československu se mohla konat první kremace

První kremaci provedli v Liberci v krematoriu dokončeném již v srpnu 1917. Až do zániku Rakouska-Uherska muselo být zapečetěné, pohřby žehem byly na území monarchie zakázány.

Miroslav Jeník u svého Fiatu 600, se kterým byl u tragické havárie ruské cisterny 21. srpna 1968 v Desné v Jizerských horách. Foto: Paměť národa

20. 10. 2020 / Příběhy / Mikuláš Kroupa, Miloslav Lubas

Zpívali „Až bude Gustáv Husák viset na větvi“ a soud je poslal do vězení

V roce 1970 poslal soud do vězení tři mladíky zaměstnané v dolomitových jeskyních Bozkov: Jeníka, Doubka a Dolenského. Čím se provinili? Měli nevhodnou nástěnku, z amplionu pouštěli Svobodnou Evropu a zpívali protiokupační písně.