Nenávist k Němcům jsem necítil
Jindřich Novotný se narodil 22. června 1940 ve Velkém Poříčí u Hronova. Jeho otec pracoval v textilní továrně v Malém Poříčí a za 2. světové války byl nuceně nasazen v tehdejší německé Říši. Jindřich vzpomíná na osvobozování sovětskou armádou v roce 1945 a na boje na hranici v nedaleké Bělovsi u Náchoda 9. května 1945. Předtím také na vlastní oči viděl zubožené vězně, které vedli vojáci zřejmě z některého koncentračního tábora na dnešním polském území. V roce 1945 se s rodiči přestěhoval do Broumova do domu po odsunutých Němcích a nastoupil zde do chlapecké obecné školy a následně na takzvanou jedenáctiletku. Vystudoval v Praze v,yšší pedagogickou školu, aprobace dějepis, občanská nauka a zeměpis. Učit začal v Polici nad Metují, pak přestoupil do Broumova. V roce 1959 narukoval na vojnu do Janovic nad Úhlavou a sloužil na západní hranici, zažil zvýšenou bojovou pohotovost v době kubánské a berlínské krize. Vzpomíná také na invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968, když přes Broumovsko přelétávala nákladní letadla s vojenskou technikou a směrem na Náchod táhli polští vojáci. Až do důchodu učil na základní škole v Broumově, kde i dodnes žije. Se ženou vychovali tři syny. V roce 1996 dostal na ulici infarkt a život mu zachránil náhodný kolemjdoucí. Je vdovcem a aktivně se podílí na psaní kroniky Broumova.
