Den dělostřelectva na památku bojů u polského Jasla. Poláci bitvu nepřipomínají
Českoslovenští dělostřelci pomohli 15. ledna 1945 u polského města Jaslo Rudé armádě prorazit německou obrannou linii. Nechali za sebou totálně zničené město.
Českoslovenští dělostřelci pomohli 15. ledna 1945 u polského města Jaslo Rudé armádě prorazit německou obrannou linii. Nechali za sebou totálně zničené město.
Karanténa, epidemie, izolace, dnes tolik skloňovaná slova, často zněla i před 75 lety na konci války. V prvních poválečných dnech a týdnech nadále umírali lidé – nejen v důsledku přetrvávajícího násilí, ale i na infekční nemoci a z vyčerpání.
Epidemie záškrtu, tyfová nákaza, bombardování… Zdravotníci v plzeňské nemocnici čelili v době války několika pohromám současně. V jejich týmu pracoval i budoucí neurochirurg Vladimír Beneš.
Eva Pilarová se vyznala pro Paměť národa z hlubokého studu za své chování za komunismu: „Měla jsme strach a byla jsem zbabělá. Přiznávám se k tomu. Neměla jsem takovou odvahu jako Marta, kterou hluboce obdivuji,“ řekla Eva Pilarová, která se jako Karel Gott stala v roce 1977 tváří tzv. Anticharty.
Příslušníci pěti československých dělostřeleckých pluků vzpomínají na drtivé vítězství v bitvě u Jasla 15. ledna 1945, která otevřela Rudé armádě cestu ke Krakovu a Osvětimi.
Osvobození Československa Rudou armádou znamenalo tragédii pro ruské emigranty, kteří našli v Československu útočiště ve 20. letech před bolševickým terorem.