Vokolkova tvorba klade znepokojivé otázky
Katolické kostely v Rozhovicích na Chrudimsku nebo v Mistrovicích v podhůří Orlických hor uchovávají ve svých interiérech pozoruhodná díla vytvořená Vojmírem Vokolkem.
Štítek: Pamětníci východních Čech
Články (29)
stránka 3 / 3
Popravené z Ležáků vozili do krematoria celou noc, vzpomínala Anna Štichauerová
Když Němci obsazovali v březnu roku 1939 Pardubice, měla Anna čtyři roky. „Bydleli jsme nedaleko Masarykových kasáren a němečtí vojáci mě u nich přejeli autem,“ popsala. Měla přijít o nohu, amputace nakonec nebyla nutná.
75 let po válce odešel z Koclířova poslední sudetský Němec
Albínu Huschkovi bylo na konci války sedm let a mluvil jenom německy. Byl svědkem tehdejšího nemilosrdného zacházení s Němci. Ze sedmnácti set obyvatel mohlo v Ketzelsdorfu zůstat jen pět rodin, Huschkovi uchránil od vysídlení neněmecký původ maminky.
Za heydrichiády přišla o maminku, dědečka a strýce. Příběh Jany Blažejové
Janě bylo necelých pět let, když stanný soud odsoudil k smrti zastřelením 3. června 1942 její maminku, dědečka a strýce. Rozsudek byl proveden ihned. Jednalo se o první popravu na pardubickém Zámečku během heydrichiády.
Měkké kontaktní čočky ohromily svět a Blanka Brůnová byla u toho
Oční lékařka Blanka Brůnová, která stála v roce 1965 u zrodu prvního aplikačního střediska kontaktních čoček, slaví 90. narozeniny a stále přednáší vysokolským studentům.
Estébáci k nám vlezli v noci oknem. Pak nás všechny sebrali
Naděžda Maňhalová, která strávila v mládí několik let v komunistických vězeních, se dožívá 90 let. Při výsleších ji bili, ve vězení málem zemřela na tyfus a žloutenku. „Jsem svobodná, to je nejdůležitější,“ říká oslavenkyně.
Jediný se zastal Židů při jejich deportaci z Pardubic. Zaplatil za to životem
František Černý perzekuované Židy zaměstnal ve svém výrobní podniku a když v prosinci odjížděli transportem do Terezína, protestoval proti brutalitě gestapa. Krátce poté zahynul v Osvětimi.
Uprchlí váleční zajatci se skrývali na Orlickoústecku. S pomocí místních
Obyvatelé Kunčic a Orlice se starali několik měsíců o desítky válečných zajatců — převážně Rusů, ale i Francouzů, Angličanů a Jugoslávců, kterým se v zimě 1945 podařilo uprchnout z pochodů smrti.
Čekala jsem, že nás podepíše mnohem víc, říká o Chartě 77 Jarmila Stibicová
V lednu 1977 podepsala Prohlášení Charty 77 se svým manželem Jaromírem Stibicem. Nešlo jim o politiku, ale o dodržování lidských práv v Československu, ke kterému se komunistická moc zavázala.
- Předchozí stránka
- Stránka 1
- Stránka 2
- Aktuální stránka 3
- Následující stránka