V neděli 14. listopadu v 17:30 vysílá ČT 2 v premiéře čtvrtý díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.
Staroměstská radnice je v plamenech, kolem se střílí, lidé jsou v budově uvězněni. Kdo by se pokusil dovnitř proniknout, riskoval by svůj život. Dnes stoletá Marie Dubská to udělala.
V noci ze 14. na 15. prosince roku 1951 se skupina muklů ze šachty číslo 14 uranového dolu u Horního Slavkova pokusilo o útěk. Tehdejší události mapuje rozhlasový dokument Adama Drdy.
„Ruce vzhůru, vzdejte se, jste zatčen!“ Gestapáci ani estébáci ale takto mírná slova nepoužívali, dokládají to vzpomínky lidí, kteří peklem zatýkání prošli.
V polovině padesátých let se na cele v Leopoldově potkali dva mladíci s nedokončeným vzděláním Miroslav Froyda a Jozef Babiak, pokusili se o ilegální přechod hranic. Po více než deseti letech vyšli z kriminálu s vědomostmi vysokoškoláků. Dodnes jsou přáteli.
Rozmlátil klubovny svazáků, chtěl ukrást stíhačku, stal se americkým špionem. A se svým společníkem putovali za mříže s trestem patnáct let. Froyda si odseděl jedenáct.
Co znamenal listopad 1989 pro ty, kdo patřili k protikomunistické odbojové skupině kolem bratrů Mašínů, či pro jejich příbuzné, kteří zůstali v Československu?
Blíží se 30. výročí sametové revoluce, při níž přišla Komunistická strana Československa o svou absolutní moc. Jací lidé, s jakými životními osudy, se ke komunismu stále hlásí?
Před sto lety se zrodilo Československo, země protikladných individuálních osudů. To je i případ dvou historiků, Jiřího Kovtuna a Miloše Hájka, jejichž příběhy připomínáme.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 k nám vtrhly i jednotky dalších států Varšavské smlouvy. Zásadní rozhodnutí však padla v Moskvě a sovětská armáda tu zůstala přes 20 let.