České lodě vozily měď pro německé zbrojovky i nábytek deportovaných Židů
Na palubu říční lodi vstoupil Jan Holík poprvé jako sedmnáctiletý a na Labi se plavil desítky let. Jeho příběhem připomínáme sté výročí založení Československé plavby labské.
Na palubu říční lodi vstoupil Jan Holík poprvé jako sedmnáctiletý a na Labi se plavil desítky let. Jeho příběhem připomínáme sté výročí založení Československé plavby labské.
Boží mlýny prý melou jistě… Ale pomalu. Často se lidé, kterých se to týká, spravedlnosti za života nedočkají. Je to i případ protektorátního premiéra Aloise Eliáše, kterého před osmdesáti lety nacisté popravili.
Josefu Tvrzníkovi bylo sedm let, když hitlerovské Německo po mnichovské dohodě zabralo Jablonec nad Nisou a jeho německý kamarád se od něj odvrátil. Dnes slaví 90. narozeniny a jeho vzpomínky dokládají, jak nacisté vymývali mozky německým dětem.
Když 15. března 1939 vstoupili němečtí vojáci na okleštěné území Československa, zažívaly rodiny, které uprchly z Němci zabraného pohraničí v říjnu 1938, dvojnásobné zklamání. Rodina Emila Pražana byla mezi nimi.
V neděli 18. ledna 1942 začaly transporty plzeňských Židů. Přípravy popsala ve svém deníku dvanáctiletá Věra Kohnová. Se svou rodinou nastoupila do vlaku 22. ledna 1942, všichni zahynuli.
Zemřel filozof Erazim Kohák, jehož přednášky a knihy dokázaly inspirovat. Polovinu života prožil v USA, kde ho fascinovala samozřejmost svobody. Jeho zkušenost byla s americkou bezstarostností v příkrém rozporu.
V pátek 17. listopadu 1939 probudily studenty ve vysokoškolských kolejích v Praze, Brně a Příbrami výstřely z kulometů a křik.
Pohřeb studenta medicíny Jana Opletala, který zemřel na následky střelby do studentů při demonstraci 28. října 1939, se stal studentským protestem proti německé okupační moci.
Přezdívalo se jim „Háchovi Melody Boys“, protože hudební čety vládního vojska vystupovaly často na veřejnosti. Sami si říkali „vladaři“. Vládní vojsko vzniklo před 80 lety nařízením protektorátní vlády z 25. července 1939.
Janě Dubové bylo třináct let, když začala perzekuce židovských rodin po okupaci Československa Německem v roce 1939.
Tři roky a čtyři měsíce se malá Eva Zweigenthalová, po otci židovská holčička, schovávala za nacistické okupace v domě vranovského poštmistra pana Kůrky.