Jiří Wonka

* 1950

  • „Zrovna jsem byl hospitalizovaný v Thomayerově nemocnici. Zavolal mi budoucí senátor Václav Benda, že dostal za úkol od Petra Uhla, aby mi sdělil, že bratr je mrtvý. Tak jsem musel léčbu přerušit. Jako uklízečka tam tehdy pracovala Jiřina Šiklová, která poslala mé matce nějaký prášek na uklidnění. Říkal jsem, jak to přežije... Bylo jí tenkrát sedmašedesát nebo devětašedesát let. Dozvěděla se to na poště ve Vrchlabí, kde zaslechla rozhovor zdejších úředníků: ‚Pane Čáp, tady máte telegram, odneste jej, Pavel Wonka zemřel ve věznici.‘ ‚No, aspoň to má odbyto, vždyť on byl pořád ve vězení,‘ odvětil ten druhý. A moje matka: ‚Pane Čáp, co to říkáte?‘ Takhle se moje matka dozvěděla o smrti bratra. Nejhorší ale bylo, když jsme ho museli identifikovat mrtvého, to nebyl pěkný pohled. Jediné, co nám po bráchovi zbylo, je rozbitý, zničený kufr přelepený páskami. To jediné z bráchy zbylo.“

  • „Viktor Vaničků, syn od řezníka – a řezníci byli tenkrát prominentní osoby – skončil na těch běžeckých závodech na čtvrtém místě. A přestože můj bratr doběhl před ním, dal mu ředitel školy bramborovou medaili. Bratr byl smutný, ale nebrečel a pronesl: ‚Až budu velkej, budu bojovat za spravedlnost.‘ Ten pocit křivdy jsme si tedy nesli už z dětství. Proto jsme s bratrem na sebe byli velmi zafixovaní.“

  • „Byli to sadisti jak esesmani, pálili mě cigaretami. To by nikdo nevěřil. Když jsem se vrátil z basy, prohlédli mě američtí lékaři, které sehnala Jiřina Šiklová. A ti říkali, že něco takového viděli naposledy v Nigérii.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    na ZŠ Dr. Fr. L. Riegra v Semilech, 14.04.2014

    (audio)
    délka: 
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 2

    Vrchlabí, 30.01.2016

    (audio)
    délka: 
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Bránit svoji rodinu. Bojovat za pravdu a spravedlnost

Wonka Jiri dite orez.jpg (historic)
Jiří Wonka
zdroj: archiv pamětníka

Jiří Wonka se narodil 8. dubna 1950 v Dolní Branné. Pochází z rodiny českých Němců. Během bouřlivých poválečných let byla pamětníkova matka Gerta dvakrát znásilněna příslušníky tzv. rabovacích gard. Pamětníkův otec Ludwig Wonka zemřel na zauzlení střev v roce 1953. Matka poté vychovávala děti sama. Jiří Wonka se vyučil strojním zámečníkem a při zaměstnání vystudoval večerní průmyslovku. Jeho bratr Pavel se vyučil automechanikem a poté se třikrát hlásil na právnickou fakultu, nebyl na ni však připuštěn. Pavel proto studoval sám a později zájemcům poskytoval laickou právní pomoc. Po jeho odsouzení v roce 1984 Jiří Wonka spolu s ním a svou matkou držel protestní hladovku na Pražském hradě. Roku 1986 pak Jiří a Pavel Wonkovi ohlásili nezávislou kandidaturu při volbách do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Oba bratry zatkli. Po dvanáctiměsíční vazbě vynesl Městský soud v Praze 26. května 1987 verdikt. Jiřího Wonku odsoudili ke dvanáctiměsíčnímu nepodmíněnému trestu za pobuřování. Během věznění byl mučen a pro trvalé následky mu v roce 1991 přiznali invalidní důchod. Po návratu z vězení podepsal Chartu 77 a následoval vyhazov z práce. Dále se živil v dělnických profesích. Následně byl několikrát stíhán za protestní dopisy adresované komunistickým úřadům a soudům. Dne 26. dubna 1988 zemřel ve vězení za nevyjasněných okolností jeho bratr Pavel Wonka. Jiřímu Wonkovi se po roce 1989 podařilo zrušit všechny komunistické rozsudky vůči jeho osobě i bratrovi. Nikdo z těch, kteří jeho bratra odsoudili a mučili, však nebyl potrestán.