Ing. Jiří Hezký

„Já jsem skutečně byl agent CIC. Kamarád, co odešel, tak jsme se dohodli, až přijde tam do lágru, tak že nahlásí moji adresu a ať za mnou někoho pošlou a já budu tady dělat kontakty mezi CIC a republikou a budu tak sloužit tomu režimu. A to byla strašná náhoda, že mě potom… já jsem byl půl roku vězněnej na Pankráci, to jsem všude uváděl. A bylo… na tý cele, co jsem byl, tak tam nás bylo asi šest nebo sedm, a já jsem… on se mě ten CIC agent, co mě navštívil, já jsem mu dal šaty a nějaký prachy a říkal jsem mu, že když bude potřebovat, tak že jsem jako agent de facto. No a jeho ovšem chytili a on vyzradil moji adresu. Takže na základě toho já jsem byl oficiálně zavřenej jako agent CIC. Návrh byl buď smrt, nebo celoživotní [trest].“

„Nejlepší bylo, když mě potom stěhovali vlakem, to nás nevezli autem, do Prahy, tak ten četník, co mě vezl, měl strach, abych… když se jede tunelem v Praze, tak abych neutekl. Tak si zapálil dvě cigarety najednou a dýmal, aby bylo hodně vidět.“

„Pamatuju se, když mě vezli do Plzně, tak oni mě odvezli na vlak, kterej přijel z Plzně se študákama, neboť v Domažlicích byl gympl. To mě zrovna ten policajt… to byl četník, to nebyl policajt… s bodákem mě vedl, ruce spoutaný, a teď ti moji kamarádi, kolegové, který jsem znal z tanečních a z tohoto, tak viděli… jsem se s nima setkal. Tak to víte. A já jsem byl na to pyšnej. Já jsem byl za to pyšnej. Vidíte, tak máte proti tomu režimu něco dělat...“