Boj o Staroměstskou radnici. Německá kapitulace 8. května přišla v nejvyšší čas
Dne 26. října se dožívá sta let paní Marie Dubská, patrně poslední žijící přímá účastnice bojů o Staroměstskou radnici během květnového povstání v roce 1945.
Dne 26. října se dožívá sta let paní Marie Dubská, patrně poslední žijící přímá účastnice bojů o Staroměstskou radnici během květnového povstání v roce 1945.
Javad Cihlář se narodil v Íránu afghánským uprchlíkům. Rodiče zemřeli, on zamířil do Turecka. Přežil plavbu po moři na přetíženém člunu i mnohahodinové skrývání na podvozku kamionu. Dojel kamsi do středu Evropy. Zjistil, že té zemi se říká Česká republika.
Česká Němka Hermína Musilová se zamilovala do Čecha ze své rodné vesnice. Ve vysokém stupni těhotenství pak ale musela do odsunu a rodina se mohla sejít až po několika letech. V Československu se mezitím chopili moci komunisté.
V noci ze 14. na 15. prosince roku 1951 se skupina muklů ze šachty číslo 14 uranového dolu u Horního Slavkova pokusilo o útěk. Tehdejší události mapuje rozhlasový dokument Adama Drdy.
Jiří Koref byl posledním svědkem holocaustu v Německém, dnešním Havlíčkově Brodě. Jaké byly osudy lidí z místní židovské komunity? On jako malý chlapec prošel Terezínem a jen v okruhu své rodiny ztratil 23 příbuzných.
Letos v září v Polsku blahořečili kardinála Stefana Wyszyńského, V letech studené války se stal klíčovou postavou odporu proti komunismu nejen v rámci polské katolické církve, ale i v širší středoevropské perspektivě.
Počínaje 6. říjnem představí pobočka Paměť národa Severní Čechy v městečku Hejnice stejnojmennou výstavu. Vypráví několik příběhů spjatých s Libereckým krajem. Z expozice vám přinášíme ochutnávku v podobě pěti krátkých medailonů.
Vilém „Vilda“ Jakš, „český Rocky“ první republiky, boxoval jako první Čechoslovák o titul mistra světa. Během války byl členem 311. československé bombardovací perutě RAF. Po zásahu německého stíhače se v roce 1943 jeho letadlo zřítilo do vln Biskajského zálivu.
„Ruce vzhůru, vzdejte se, jste zatčen!“ Gestapáci ani estébáci ale takto mírná slova nepoužívali, dokládají to vzpomínky lidí, kteří peklem zatýkání prošli.
Liberecký Němec Ervín Šolc musel za druhé světové války bojovat ve wehrmachtu, srdcem ale byl komunistou. Českoslovenští komunisté ho však kvůli jeho původu mezi sebe nevzali.