Poprvé jsem potkal Lubora Šušlíka na podzim roku 2018. setkali jsme se před jeho bytem v Pardubicích. Čekal jsem devadesátiletého starce, namísto toho jsem uviděl vysokého muže oblečeného v moderní bundě. V očích měl klukovskou hravost a prýštila z něj energie.
Narodili se v předválečném Československu, ale většinu života prožili jako občané Německa. Jejich příběhy inspirovaly tvůrce knihy Odsunuté děti. Magazín Paměti národa přináší pětici medailonů pamětníků, kteří se stávají "komiksovými hrdiny".
V polovině padesátých let se na cele v Leopoldově potkali dva mladíci s nedokončeným vzděláním Miroslav Froyda a Jozef Babiak, pokusili se o ilegální přechod hranic. Po více než deseti letech vyšli z kriminálu s vědomostmi vysokoškoláků. Dodnes jsou přáteli.
Walteru Fischlovi bylo pár měsíců, když se jeho rodiče rozvedli, otec při rozvodu uvedl „z rasových důvodů“. Matka pak za války dokázala ochránit sebe i dítě falešnou identitou. Nejbližší příbuzní ale zahynuli ve vyhlazovacích táborech.
Během letošního podzimu se ve čtyřech severočeských městech odehrají plenérové výstavy. Vyprávějí příběhy spjaté s regionem, který zvraty našich moderních dějin zasáhly obzvlášť citelně. Čtenářům z výstavy přinášíme malou ochutnávku.
Rozmlátil klubovny svazáků, chtěl ukrást stíhačku, stal se americkým špionem. A se svým společníkem putovali za mříže s trestem patnáct let. Froyda si odseděl jedenáct.
Komunisté se v době normalizace snažili ovládnout katolickou církev zevnitř. Sloužila jim k tomu organizace Pacem in terris, která vznikla před padesáti lety 31. srpna 1971.
„Sice mám tady v Bavorsku dva domy, ale doma se cítím v Česku,“ říká osmdesátiletá Rosemarie Kraus. Narodila se v Chlumci u Ústí nad Labem a její dědeček Franz Dvořák byl synovcem skladatele Antonína Dvořáka.
Květa Běhalová za války pálila „neárijské“ doklady železničních zaměstnanců, během pražského povstání pronikla do německého vlaku. Po válce se nechala přesvědčit ke vstupu do komunistické strany. Definitivní vystřízlivění přinesla srpnová okupace roku 1968.
„Přesně o půlnoci 21. srpna jsem překročil hranici. Jak podle švýcarských hodinek...“ říká polský podplukovník ve výslužbě Henryk Wrona. Jel v čele 11. tankové divize a hranici překročil při invazi pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa jako první Polák.