V roce 1952 zatkla StB na internátu v Dobrušce zámečnického učně Karla Pfeiffera. Čtyři estébáci ho u výslechu nutili, aby přiznal, že s vychovatelem punktovali státní převrat.
Václav Novotný byl jedním ze třiceti tisíc mužů, kteří narukovali během první světové války do 91. pěšího pluku, v jehož kulisách se odehrával příběh dobrého vojáka Švejka. Při čtení jeho vzpomínek na Velkou válku se příliš nezasmějete.
Liselotte Pultarová prožila celou válku v Lipsku, kde se narodila českým rodičům. Pro Paměť národa popsala letecké nálety na tamní válečný průmysl i dobytí americkou armádou.
„Nebýt mé maminky, tak já tady nejsem. Ona měla už jen mě a život beze mne pro ni neměl smysl. Proto vynakládala všechno, co mohla, abych já přežila,“ vzpomínala Anita Franková.
Před sto lety se narodil Pravomil Raichl – hrdina východní fronty a vězeň komunismu. Dožil se 81 let, zemřel v den, kdy chtěl zastřelit komunistického prokurátora Karla Vaše.
Pražská Němka Emanuela Köhler patřila mezi dva milióny Němců, kteří museli během roku 1946 odjet transporty z Československa. Znalost češtiny a štěstí na dobré lidi ji uchránily od krutého zacházení s Němci bezprostředně po konci války.
Josef Vávra se narodil z nemanželské lásky mladičké Marie Vávrové a Josefa Hasila, strážmistra SNB a legendárního převaděče. Vyrůstal bez rodičů a jeho nelehké dětství ještě ztížil tendenční špionážní film Král Šumavy.
„Bylo sněhu po kolena a my jsme s radostí vyběhli a přivítali vojáky,“ popsal 27. leden 1945 Jiří Fišer, poslední žijící dvojče z Československa, na kterém Josef Mengele prováděl pokusy.
Na konci loňského roku oslavil 95. narozeniny jako přední a aktivní umělec. Jeho návrh zvítězil v soutěži na výtvarné řešení stanice metra trasy D Nové dvory.
Smutná zpráva přišla ze Slovenska, kde žil Bernard Papánek u své dcery. Zemřel 21. ledna, čtyři dny po svých 101. narozeninách. Bojoval u Tobrúku i Dunkerque.