Alik Olisevyč ze Lvova se zhlédl v ideích hnutí hippies v roce 1968. Dlouhými vlasy a neformálním zjevem bojoval za svobodu a nezávislost Ukrajiny, což v Sovětském svazu znamenalo žít pod dohledem tajné policie.
Normalizační režim mu odebral souhlas k výkonu služby duchovního, když začal zpívat písně na biblické náměty, zavřel ho. Po podpisu Charty 77 donutila Státní bezpečnost Sváťu Karáska šikanou k emigraci. Zemřel tuto neděli ve věku 78 let.
Krátce před 70. narozeninami zemřel katolický kněz Adam Rucki, který zažil normalizační šikanu duchovních. Státní bezpečnost mu nabízela faru a zastavení trestního stíhání výměnou za spolupráci. Odolal.
Luis Manuel Otero Alcántara patřil mezi hlavní tváře protestní hladovky šesti umělců a členů Hnutí San Isidro, kterou usilovali o propuštění politického vězně Denise Solíse a dodržování lidských práv na Kubě. Po deseti dnech hladovky byl spolu s ostatními zatčen.
Prošla čtyřmi koncentračními tábory, domů do Prahy se vrátila jako jediná z rodiny. Ujala se jí rodina kamarádky, vystudovala medicínu a stala se lékařkou. Zemřela včera ve věku 97 let. Jsme rádi, že jsme jí letos předali Cenu Paměti národa.
František Schnurmacher přežil holocaust jako jeden z mála z rozvětvené židovské rodiny z Běhařova v Pošumaví. O svých zážitcích z války vyprávěl až v roce 1982 příteli, který ho natočil na magnetofon. Nahrávku poskytly jeho dcery Paměti národa.
Josef Macek stál u vzniku Jednotného zemědělského družstva ve Zvěstově pod bájnou horou Blaník. V kronice JZD popsal odpor místních sedláků, u kterých nebyl kvůli kolektivizaci v oblibě, a aroganci nadřízených, kvůli níž si připadal bezmocný.
Jarmila Halbrštátová se odstěhovala do Sovětského svazu za rodiči, kteří v meziválečném období pracovali v Rostovské oblasti. Domů se vrátila jako spojařka tzv. Svobodovy armády.
Po otci Němec, po matce Čech musel v roce 1944 jako říšskoněmecký občan narukovat do wehrmachtu. Do přímého boje se naštěstí nedostal. Do rodného Starého Hobzí se vrátil rok po válce a vše bylo jinak.
Rok 1968 změnil Kamile Moučkové profesní i osobní život. Lidsky se rozešla se svým otcem, komunistou Vilémem Novým a přišla o práci televizní hlasatelky. O nejdramatičtějších momentech svého života vyprávěla Paměti národa.