Markéta Bernatt-Reszczyńská

Čekání na transport v Plzni v lednu 1942. Zdroj: Moderní dějiny

Stalo se / 18. ledna 1942

Každej má své číslo, které si musí dát na kufry a jedno přišít na sebe

V neděli 18. ledna 1942 začaly transporty plzeňských Židů. Přípravy popsala ve svém deníku dvanáctiletá Věra Kohnová. Se svou rodinou nastoupila do vlaku 22. ledna 1942, všichni zahynuli.

Obsluha houfnice ráže ráže 122 mm 1. dělostřeleckého oddílu. Zdroj: Paměť národa

Stalo se / 15. ledna 1945

Den dělostřelectva na památku bojů u polského Jasla. Poláci bitvu nepřipomínají

Českoslovenští dělostřelci pomohli 15. ledna 1945 u polského města Jaslo Rudé armádě prorazit německou obrannou linii. Nechali za sebou totálně zničené město.

Přesný počet protižidovských nařízení lze těžko vyčíslit, neboť je vydávaly různé úřady. Podle odhadů jejich počet dosáhl několika set. Zdroj: Paměť národa

Stalo se / 19. září 1941

Jako Kainovo znamení. Pamětníci vzpomínají na nošení Davidovy hvězdy

Šesticípá hvězda ze žluté látky s nápisem JUDE vyloučila Čechy židovského původu ze společnosti a byla předzvěstí jejich transportů do vyhlazovacích táborů.

Hanuš Gaertner při natáčení pro Paměť národa v roce 2017. Zdroj: Paměť národa

08. 01. 2021 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Na jméno se v lágru nikdo neptal. Příběh přeživšího holocaustu Hanuše Gaertnera

Hanuš Gaertner, který jako dospívající hoch prošel třemi koncentračními tábory a na konci války přežil pochod smrti, oslavil 95. narozeniny.

MUDr. Raja Žádníková, CSc. v roce 2019 při natáčení pro Paměť národa. Foto: Post Bellum

07. 01. 2021 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Přežila tyfus v Terezíně a po válce vyvinula vakcínu pro kojence. Příběh Raji Žádníkové

Připomínáme neobyčejný život MUDr. Raji Žádníkové, která zemřela 17. prosince 2020 ve věku 91 let.

Podpisy prvních mluvčích Charty 77 Václava Havla, Jana Patočky a Jiřího Hájka. Zdroj: Libri Prohibiti

Stalo se / 7. ledna 1977

Charta 77 unikla dírou v železné oponě do světového tisku

O Chartě 77 by se nikdo nemusel dozvědět. StB by s jejími signatáři a mluvčími rychle zatočila, kdyby se nepodařilo její prohlášení propašovat do zahraničí a tady je publikovat.

Přední pardubická chartistka a bojovnice za lidská práva Jarmila Stibicová v roce 2016. Foto: Lukáš Žentel

05. 01. 2021 / Příběhy / Šárka Kuchtová, Markéta Bernatt-Reszczyńská

Čekala jsem, že nás podepíše mnohem víc, říká o Chartě 77 Jarmila Stibicová

V lednu 1977 podepsala Prohlášení Charty 77 se svým manželem Jaromírem Stibicem. Nešlo jim o politiku, ale o dodržování lidských práv v Československu, ke kterému se komunistická moc zavázala.

Marcela Jurasová se svým dědečkem, který jí vyprávěl o svém bojovém nasazení v době druhé světové války. Zdroj: Marcela Jurasová

02. 01. 2021 / Příběhy / Marcela Jurasová, Markéta Bernatt-Reszczyńská

I v nebi může být Peklo. Marcela Jurasová darovala rodině příběh svého dědečka

Nevšední vánoční dárek dala rodině Marcela Jurasová z Ostravy – příběh svého dědečka Bohumíra Pekla, který bojoval na západní frontě.

Svatopluk Karásek v Nové Vísce u Chomutova, kde koncem 70. let František „Čuňas“ Stárek a další „máničky“ koupili dům se stodolou, ve kterém společně žili a organizovali neoficiální kulturní akce.

20. 12. 2020 / Příběhy / Markéta Bernatt-Reszczyńská

Nesměl kázat, a tak začal skládat písně. Příběh Sváti Karáska

Normalizační režim mu odebral souhlas k výkonu služby duchovního, když začal zpívat písně na biblické náměty, zavřel ho. Po podpisu Charty 77 donutila Státní bezpečnost Sváťu Karáska šikanou k emigraci. Zemřel tuto neděli ve věku 78 let.

Stalo se / 20. prosince 1944

Před Vánoci 1944 zasáhly bomby Spojenců poprvé plzeňskou Škodovku

Čtyři dny před Štědrým dnem roku 1944 se americkým pilotům podařilo to, o co se jejich britští kolegové z RAF marně pokoušeli tři roky – zasáhnout výrobní areál Škodových závodů v Plzni.