Zdeněk Hampl

* 1931

  • "Maminka byla Židovka takže se na ně vztahovaly ty tzv. Norimberské zákony. Vzhledem k tomu že tatínek byl teda, no potom byl bez vyznání. Takže ten vlastní dopadl se projevil: jednak teda Maminka nesměla chodit ven, že jo, nebo do veřejných prostranství, musela nosit židovskou hvězdu a v lednu 1944 byla jako přesunuta do Terezína do koncentračního tábora. Můj bratr byl taky vlastně, byl míšenec a musel přerušit studium na reálce a taky v roce 1944 o něco později šel do takového pracovního Tábora v Postoloprtech to je v severních Čechách mám byl teda až do dubna 1945."

  • "Tady jsme narukovali, jak je u nádraží pošta. Ta ulička teď vede k tomu obchodnímu Atriu, Aurum (pozn. Auparku v Hradci Králové) k tomu obchodnímu domu. Tak tam stál, tam stáli takový dřevěný baráky a tam jsme narukovali. Nic nám neřekli, naložili nás do vlaku, jeli s námi ozbrojený doprovod jako už prezenční služby se samopalama. Nic nám neřekli. Jeli jsme, někde jsme zastavili. Nikdo prostě nic nevěděl. Jeli jsme celou noc. A ráno asi, druhý den jsme, nás vyložili a byli jsme v Kovárně. Čili to je pevnost na jihu Slovenská, kde byly, kde byla stará pevnost, kterou teda samozřejmě používali vojáci. A teď tam bylo právě, já nevím, 54 prapor PTP. Kde jsme měli tzv. přijímač. To znamená, že nás zaručovali do těch obratů a pochodů atd."

  • "Otec byl odsouzený, jak jsem říkal na těch 22 let nebo na 20 let. Prošel různý ty věznice. Tady Valdice u Jičína, Bory, v Jáchymově tam byl taky na té věži smrti, kde se shazovala vlastně do těch drtiček ta uranová ruda. A potom byl řadu let byl na Mírově, to je na Moravě. No jinak ty návštěvy, který se povolovaly někdy za čtvrt roku, někdy za půl roku, pro dva lidi vždycky. Tak to a to bylo víceméně za odměnu, že se ten odsouzený tam choval dobře. No a ta návštěva byla samozřejmě v uzavřených místnostech pod dozorem těch dozorců tam a trvalo to někdy 10 někdy 15 minut a tím to skončilo."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hradec Králové, 20.06.2013

    (audio)
    délka: 
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
  • 2

    Eye Direct - Hradec Králové, 21.05.2018

    (audio)
    délka: 
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Se sportem to jde vždycky lépe

Dobové foto Zdeňka Hampla(1954)
Dobové foto Zdeňka Hampla(1954)
zdroj: osobní archiv pana Hampla

Zdeněk Hampl se narodil 12. července 1931 v Hradci Králové. Jeho otec Stanislav začal v období první republiky podnikat v oblasti zpracovávání kovů. Před druhou světovou válkou již vlastnil velký sklad v Hradci Králové a zaměstnával několik dělníků. Zdeněk prožíval šťastné dětství a své volné chvíle trávil sportem v Sokole. Nejvíce ho bavila košíková. V roce 1944 musela Zdeňkova maminka jako Židovka ze smíšeného manželství nastoupit k transportu do Terezína. Zdeňkův bratr byl odveden do pracovního tábora pro míšence. Oba se naštěstí v roce 1945 živí a zdraví vrátili domů. V roce 1950 komunisté odsoudili Zdeňkova otce za velezradu ke dvaceti letům vězení. Pamětník na poslední chvíli stihl dokončit maturitu, ale další studium už mu povoleno nebylo. Komunisté poté rodině sebrali byt a Zdeněk v roce 1952 nastoupil na vojnu. Sloužil u tzv. pomocných technických praporů (PTP). Po 26 měsících práce na stavbách se dostal na svobodu. Po návratu z vojny pracoval v městském stavebním podniku, kde se svou pílí vypracoval na vedoucího střediska instalatérů. V roce 1965 bylo v podniku zřízeno učňovské středisko, kde začal působit jako vedoucí. Ve volném čase se na vrcholové úrovni věnoval košíkové - nejdříve jako hráč a rozhodčí, později i jako trenér ženského družstva. Jeho největším trenérským úspěchem byla účast týmu v ligové soutěži. V roce 1982 Zdeněk získal pozici zástupce ředitele na středním odborném učilišti. Po odchodu do penza na začátku devadesátých let se dále věnoval svému trenérskému koníčku. Napsal také knihu Z historie hradecké košíkové.